V Česku je stále mnoho nescholarizovaných dětí a mladistvých migrantů
Neziskové organizace dlouhodobě upozorňují na to, že je v Česku stále velký počet nescholarizovaných žáků, z velké části se jedná o žáky s migrační zkušeností. Například organizace Meta odhaduje počet nescholarizovaných žáků-cizinců až na 14 tisíc, jedná se ale pouze o odhad vypočítaný z dostupných dat MŠMT a MV ČR. Podle statistického odhadu PAQ Research se jedná z velké části o žáky s dočasnou ochranou z Ukrajiny.
Aktualizováno 1 listopadu, 2024
Článek volně navazuje na naše shrnutí z minulého roku a je součástí série článků, které se věnují vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem na českých školách. Přehledový článek najdete zde. Další články v sérii se budou zaměřovat jazykové podpory a duševnímu zdraví.
Z dat MV ČR vyplývá, že počátku války na Ukrajině v České republice registrováno přes dvacet tisíc mladých lidí z Ukrajiny ve věku patnácti až sedmnácti let. Podle šetření PAQ Research probíhajícího v rámci projektu Hlas Ukrajinců, základní školy navštěvuje mezi 88-96 procenty ukrajinských žáků s dočasnou ochranou ve věku od 6 do 15 let, střední školy navštěvuje podle odhadů pouze 46-60 %.
Důvody, proč děti školy nenavštěvují, jsou různé. Někdy rodiny čekaly na umístění do školy tak dlouho, že se posléze přestaly o vzdělávání v Česku zajímat. Jindy dávali žáci přednost online studiu v ukrajinštině. Dalšími důvody jsou chudoba, špatná dostupnost škol nebo také šikana a strach ze školy v Česku. Většina dětí, které si neplní povinnou školní docházku, se nachází v naprosté izolaci. Organizace Meta v březnu ve své tiskové zprávě vybízí instituce, aby začaly problém co nejdříve řešit. Zásadní přitom je, umístit žáky co nejdříve do škol.
Nedostatečná kapacita škol
Podle výzkumného šetření Migračního Konsorcia ohledně integrace ukrajinských uprchlíků v obcích, patřila nedostatečná kapacita škol mezi často řešené problémy, se kterými se obce potýkaly. Řešením by mohly být dostupné statistiky o počtu nescholarizovaných žáků a volných kapacitách škol. Podle organizace Eduin v analýze ohledně kapacit škol, která je součástí Auditu vzdělávacího systému a ve které autoři poukazují na širší souvislosti ohledně této problematiky, by sběr dat nemusel být tak složitý.
Kromě mnohých doporučení, autoři přichází s možným řešením ke zlepšení plánování kapacit, kterým by mohla být poměrně jednoduchá online aplikace propojující data o kapacitách škol, počty žáků a demografická data.
Překážkou jsou také přijímací zkoušky na SŠ
Určitým způsobem podobná je situace žáků, kteří se nedostali na střední školy. Mnozí z nově příchozích žáků-cizinců neprojdou přijímacím řízením, ačkoliv většina z nich koná zkoušku z češtiny formou pohovoru. Ten ale často nemá jasná kritéria a je velmi těžké posoudit, zda daný žák má či nemá dostatečnou češtinu pro studium na SŠ. O této věci pak rozhoduje ředitel školy. Organizace META dlouhodobě upozorňuje na to, že je v Česku zhruba třetina cizinců ve věku sedmnácti let mimo vzdělávací systém. Hlavním problémem je jazyková bariéra a vysoká neúspěšnost u přijímacích zkoušek. Eduin ve svém článku poukazuje na to, že jde o zranitelnou skupinu cizinců: neplatí pro ně povinná školní docházka, ale zároveň jsou ještě nesamostatní právně i finančně. Mnozí z nich by ve své zemi dokončili střední školu, zatímco v cizojazyčném prostředí se jejich situace značně komplikuje. Z dat MŠMT vyplývá, že minulý rok se na střední školy nedostali většinou mladiství z Ukrajiny. Tito mladiství se nachází ve velmi složité situaci, kdy nevědí, co dál v Česku dělat. Do Česka nechtěli, ale válka je vyhnala z domovů. Někteří jsou zde s rodinami, jiní sami. Mnoho z nich ztrácí motivaci pro integraci. Podle výzkumného šetření odborníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se někteří z těchto mladých snaží dodělat si studium formou online vzdělávání na Ukrajině a jít pak rovnou na vysokou školu nebo plánují odjet do zahraničí. Jiní si vydělávají na černo po různých brigádách, aby mohli přispět do rodinného rozpočtu. Další tráví svůj čas po ulicích ve skupině vrstevníků.
Na situaci těchto mladých lidí z Ukrajiny reagují neziskové organizace různými formami podpory. Například Česká asociace streetwork realizuje projekt interkulturních asistentů na podporu ukrajinské mládeže. Člověk v tísni nebo Charita ČR provozují nízkoprahová centra, která spolupracují s ukrajinskými terapeuty. A pak jsou tu organizace jako např. Meta, InBáze či AMIGA, které provozují komunitní centra a podporují děti i mladistvé ve výuce českého jazyka i přípravě k přijímacím zkouškám. Řešením jsou částečně také nulté ročníky na středních školách nebo rozvoj kariérové poradenství na základních školách. Podpory se dostane ale jen některým z nich. Problémem zůstává fakt, že podpůrné služby jsou dostupné spíše ve větších městech.
Článek vznikl v rámci projektu Učíme se spolu 2024, který realizuje Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s. za finanční podpory Magistrátu hl. m. Prahy.
