Podpora výuky češtiny jako druhého jazyka na školách
Nedostatečná jazyková podpora pro žáky s odlišným mateřským jazykem v českých školách vážně ohrožuje jejich integraci a vzdělávání. Nové průzkumy odhalují, že mnoho těchto dětí nemá přístup k nezbytné výuce češtiny, což zhoršuje jejich šance na úspěšné začlenění do školního kolektivu i širší společnosti.
Aktualizováno 8 srpna, 2024
Článek volně navazuje na naše shrnutí z minulého roku a je součástí série článků, které se věnují vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem na českých školách. Přehledový článek najdete zde. Další články v sérii zaměřují na nescholarizované děti, následující se pak bude věnovat duševnímu zdraví.
Dlouhodobě informujeme o tom, že výuka češtiny pro žáky s odlišným mateřským jazykem na českých základních a středních školách je nedostatečná. Podle zprávy České školní inspekce a průzkumu PAQ Research z roku 2023 většina škol považuje jazykovou bariéru za hlavní problém při integraci, přičemž mnoho dětí nemá přístup k potřebné jazykové přípravě. Podle MŠMT přitom s jazykovou vybaveností žáků cizinců souvisí nejen překážky při výuce, ale i při začleňování do třídních kolektivů. Organizace META navrhuje legislativní změny, které by zajistily dlouhodobou jazykovou podporu na základě jazykové úrovně žáků, a tím zlepšily jejich šance na úspěšné zapojení do vzdělávacího systému.
Zmíněné šetření PAQ Research z podzimu 2023 ukázalo, že organizovaná výuka češtiny ve škole nebo v kurzech významně poklesla. Češtinu jako druhý jazyk má ve škole jen 40 procent dětí ve věku 6 až 17 let. Ještě v červnu 2023 to bylo 61 procent. Vůbec žádnou organizovanou výuku čeština nemá polovina ukrajinských dětí. Před půl rokem to byla jen třetina. Podle průzkumu asi třetina dětí, které se ve škole neučí česky, má podle rodičů nízkou jazykovou úroveň. Socioložka PAQ Research Kateřina Šafářová to vysvětluje tak, že nárok na bezplatnou jazykovou přípravu mají žáci-cizinci pouze prvních dvanáct měsíců po příchodu do Česka.
Ředitelka organizace META, Kristýna Titěrová, dodává, že u dětí, kterým je jazyková příprava poskytována, dochází po roce k velkému poklesu jazykové přípravy, avšak vícejazyčné děti s neznalostí češtiny potřebují mnohaletou podporu v rozvoji vyučovacího jazyka, aby se dostaly na úroveň srovnatelnou s rodilými mluvčími.
Dle aktuálně platné legislativy poskytují jazykovou přípravu na základních školách pouze vybrané školy určené krajskými úřady za daných podmínek. Dosavadní praxe podle dat z MŠMT ukazuje poměrně jednoznačně, že výuka v určených školách pro ostatní žáky většinou nefunguje. V mateřských školách je na jazykovou přípravu nárok jen v povinném předškolním vzdělávání, zcela také chybí jazyková příprava před vstupem na střední školu. Z nárokové podpory jsou paradoxně navíc vyloučené všechny děti s českým nebo dvojím občanstvím i v případě, že češtinu neovládají.
Ředitelka organizace META, Kristýna Titěrová, také zmiňuje, že děti, pro které čeština není rodným jazykem, by neměly mít jazykovou přípravu časově omezenou, ale měly by mít nárok na jazykovou přípravu, dokud jazyk dobře neovládají. Nezisková organizace META proto představila zástupcům MŠMT, poslancům i senátorům konkrétní návrh úpravy §20 školského zákona, kde navrhují, aby jazyková příprava do budoucna byla poskytována na základě zjištěné jazykové úrovně, a ne délky pobytu v ČR. S tím souhlasí i Šafářová z PAQ Research, která má za to, že optimální by bylo prodloužit nárok na výuku češtiny jako druhého jazyka u všech uprchlických ukrajinských dětí a ostatních migrantů do dosažení jazykové úrovně B2, tedy středně pokročilé.
Podle odborníků by se tak měly školy (za podpory MŠMT) snažit směřovat k povinné výuce češtiny jako druhého jazyka pro cizince, která by byla zakotvena v rámcových vzdělávacích programech od mateřské po střední školy. Podle organizace META má jazykovou podporu na středních školách pouze 1/5 žáků s odlišným mateřským jazykem. S jazykovou přípravou pro středoškoláky tak často pomáhají intenzivní kurzy češtiny realizované městskými částmi a neziskovými organizacemi nebo nulté ročníky na středních školách. Zkušenosti škol a neziskových organizací také poukazují na to, že žáci s OMJ jsou často ohroženy školní neúspěšností. Mnoho žáků s OMJ, i když rozumí a mluví česky velmi dobře, nadále potřebuje podporu v češtině, především v gramatice. Doučování pro žáky s OMJ bylo základními školami využíváno především z Národního plánu doučování, program ale skončil k srpnu 2023. Doučování nabízí i neziskové organizace, nicméně poptávka po doučování je často mnohonásobně vyšší, než nabídka.
