Rostoucí problémy s duševním zdravím: Školy čelí výzvám integrace ukrajinských dětí bez podpory asistentů
České školství čelí rostoucí potřebě podpory duševního zdraví, zejména u dětí zasažených válečným konfliktem. Zatímco u českých dětí trpí psychickými problémy jedno z osmi, mezi ukrajinskými dětmi s dočasnou ochranou je to každé druhé dítě. Tento článek se zaměřuje na důležitost integrace těchto dětí do českých škol, roli ukrajinských asistentů pedagoga a výzvy, které čekají školy po ukončení jejich financování.
Článek volně navazuje na naše shrnutí z minulého roku a je součástí série článků, které se věnují vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem na českých školách. Přehledový článek najdete zde. Další články v sérii zaměřují na nescholarizované děti a jazykovou podporu.
Českým školstvím rezonuje téma wellbeingu a duševního zdraví. Podle Národního ústavu pro duševní zdraví (NÚDZ) se v Česku přibližně jedno ze sedmi dětí potýká s psychickými problémy. U ukrajinských dětí s dočasnou ochranou je to podle dat NÚDZ každé druhé dítě. Psycholožka Olena Stelmashenko, která pracuje s ukrajinskými uprchlíky, má za to, že válka je kolektivní trauma a dotýká se tak všech zúčastněných. Podle ředitele NÚDZ, Petra Winklera, válka na Ukrajině potřebu péče o duševní zdraví ve školách zdůraznila.
Z evropských i českých výzkumů vyplývá, že nejčastěji uváděným důsledkem válečné zkušenosti je posttraumatická stresová porucha (PTSD), dále deprese, opakující se noční můry, nespavost, chronická hyperaktivita, poruchy koncentrace a podrážděnost. Děti trpící traumatem často testují hranice, zda opravdu existují – pokud ano, jsou pro ně uklidňující (v pozitivním a přijímajícím prostředí), poskytují jim pocit bezpečí, stability a předvídatelnosti. Tyto děti potřebují pocítit porozumění s jejich traumatickými zážitky a ztrátami, které cestu ze země původu provázely. Potřebují také cítit, že mají možnost podpory a mohou se obrátit pro efektivní pomoc. Psychologická podpora obětí války, včetně dětských uprchlíků, je ale často nedostatečná nebo zcela chybí. Školy jsou tak ideálním místem pro pomoc těmto dětem, a proto by učitelé měli dokázat rozumět jejich potřebám.
Odborníci doporučují zapojit do procesu integrace dětí cizinců pedagogy a vychovatele ze stejného kulturního prostředí, kteří mohou podpořit mezikulturní porozumění a poskytnout informace o dostupných službách, vzdělávacím systému či potřebách dětí. V Česku tak na některých školách jsou do integrace žáků s OMJ zapojeni vícejazyční asistenti pedagoga (AP) nebo interkulturní pracovníci. Ze zkušeností ostatních evropských států s integrací dětí uprchlíků se ukázalo, že přítomnost pedagogů nebo vychovatelů ze sociokulturního prostředí dětí-uprchlíků pomáhá snížit negativní dopady odříznutí od původní kultury dětí. Jejich zapojením do pedagogického procesu je možné zmírnit jazykové bariéry a neprohlubovat prožívané trauma. Organizace SOFA pak upozorňuje, že v Česku ukrajinští AP hrají klíčovou roli v integraci ukrajinských dětí do českého školského systému, poskytují jim přímou podporu při výuce a pomáhají při organizaci výuky. Důležitost těchto asistentů spočívá také v jejich schopnosti usnadnit dětem adaptaci a zapojení do třídních kolektivů, což je nezbytné pro úspěch ve škole.
Ukrajinští asistenti jsou vnímáni značně pozitivně jak obcemi, které jejich prostřednictvím ve školách v řadě případů řešily nedorozumění nebo problémy, tak školami samotnými, které asistenty využívali i pro podporu výuky češtiny. Další terénní a dotazovací šetření mezi migranty, nejenom ukrajinskými uprchlíky, ukazuje ale na to, že rodiče migranti stále nejsou dostatečně informováni ve věcech týkajících se vzdělávání jejich dětí. Předávání informací mezi školou a rodinami přitom často zajišťují právě dvojjazyční učitelé nebo asistenti pedagoga na školách. Přesto od září 2024 již nebude MŠMT ukrajinské asistenty na školách financovat. Odborníci se ale shodují, že je nutné v podpoře škol s ukrajinskými asistenty pedagoga pokračovat.
MŠMT na svých stránkách v červnu uvedlo, že od září do prosince 2024 podpoří finančně školy s větším zastoupením ukrajinských uprchlíků. Podpora se bude týkat škol, které mají alespoň 10 cizinců s dočasnou ochranou a zároveň tvoří podíl těchto cizinců alespoň 10 % ze všech dětí a žáků školy. Mnohé školy tak na podporu nedosáhnou. Pro některé školy tak zapojení vícejazyčných asistentů pedagoga nebude reálné. Pedagogové si tak s integrací a začleňováním žáků s OMJ a ukrajinských uprchlíků do tříd musí poradit bez nich. Za tímto účelem je potřeba prohlubovat jejich kulturní senzibilitu, aby pedagogové zvyšovali své kulturní znalosti o výchozí zemi migrantů, o zkušenostech uprchlíků a zintenzivnili interkulturní komunikaci s nimi. Při realizaci adaptačně integračních programů ve třídě by se mělo citlivě pracovat s tématy válečného konfliktu a emigrace. K tomu mohou pedagogům pomoci vzdělávací programy neziskových organizací, které se zaměřují na tato témata a nabízí širokou meziresortní spolupráci.
