Jak se staví k tématu migrace jednotlivé frakce v Evropském parlamentu?
Téma migrace rezonuje evropskými volbami. Pokoušíme se přinést přehled toho, jak se toto téma propisuje do programů jednotlivých stran ČR a jak koresponduje s přístupem frakcí, do kterých jejich europoslanci a europoslankyně spadají, nebo by spadali v případě zvolení.
Aktualizováno 21 června, 2024
Toto shrnutí vychází z článku zveřejněného sítí PICUM, doplněného o programy některých kandidujících stran shrnuté na webu Programy do voleb a potřebný kontext.
Skupina pro identitu a demokracii / Identity and Democracy (ID)
Skupina pro identitu a demokracii je krajně pravicová politická strana, která důsledně podporuje represivní politiku vůči migrantům. Ačkoli na jejich webových stránkách nebyl k dispozici žádný veřejný manifest, jejich online petice „Zastavte nelegální imigraci!“ je výmluvnou ilustrací kriminalizujícího, hrozivého a stigmatizujícího narativu o migraci, který ID zastává.
Ten zastává také Svoboda a přímá demokracie (SPD), která se členem této skupiny a která ve svém programu prohlašuje, že v současné době probíhá „rekordní masová imigrace do Evropy” a budí strach neopodstatněným, xenofobním a islamofobním spojováním migrace jako takové s „islamizací”, růstem kriminality, terorismem a „nadvládou práva šaría”. EU dle SPD podporuje „masovou migraci a multikulturalismus”. SPD údajně bude bránit přijetí (již přijatého) Migračního paktu a prosazovat odstoupení od něj. SPD chce také prosazovat „trvalou ochranu našich státních hranic, vyhošťování nelegálních imigrantů a nulovou toleranci nelegální imigrace.” SPD tak používá v mnoha ohledech problematickou a diskriminující terminologii. Postoj SPD k migraci ve shrnutí na webu Programy do voleb uzavírá výkřik, že „imigranti nesmí mít právo na azyl“, který naznačuje obecné neporozumění azylové problematice a mezinárodnímu právu.
Skupina evropských konzervatistů a reformistů / European Conservatives and Reformists (ECR)
Skupina evropských konzervatistů a reformistů (pravice a krajní pravice) se drží přístupu sekuritizace, který vnímá migraci jako hrozbu. Ve skutečnosti je část jejich manifestu, která se zabývá migrací, výmluvně nazvána „Ochrana občanů a hranic“. V ní ECR slibuje větší podporu členským státům při „ochraně vnějších hranic EU“, včetně posílení role agentury Frontex, která se vyznačuje dlouhodobým porušováním lidských práv na hranicích. ECR také slibuje zvýšení počtu deportací neúspěšných žadatelů o azyl, přičemž zcela ignoruje alternativní povolení k pobytu dostupná podle národních právních předpisů, a dále slibuje uzavírání dohod o spolupráci se třetími zeměmi, aby zabránili lidem dostat se do Evropy.
Do této skupiny budou pravděpodobně patřit poslanci a poslankyně Občanské demokratické strany (ODS). Ta však kandiduje jako součást koalice SPOLU, kterou tvoří ještě TOP 09 a KDU, které jsou na evropské úrovni členy EPP (viz níže). Ve společném programu tyto strany deklarují, že „svoboda, prosperita i samotná evropská spolupráce budou v ohrožení, pokud se lidé nebudou cítit bezpečně.” Již z toho je patrný sekuritizační přístup, opomíjející práva uprchlíků a dalších migrantů, ale odpovídající politice ECR. SPOLU chtějí prosadit „účinnější ochranu před nelegální migrací a organizovaným zločinem”, čímž ukazují, že vidí migraci hlavně ve spojení s kriminalitou a pašeráctvím. Zároveň jsou pro „dokončení zásadní reformy azylového systému”, kterou spojují s ochranou vnější hranice a řešením migrace „přímo tam, kde vzniká, tedy mimo území EU.” Zároveň jsou proti povinným přerozdělovacím kvótám na žadatele o azyl.
Evropská lidová strana (Křesťanští demokraté) / European People’s Party (EPP)
Evropská lidová strana (středopravice) se drží sekuritizace migrace podobně jako ECR. Manifest EPP uvádí nejvíce odkazů na „nelegální migraci“ a „nelegální migranty“, což je terminologie, která udržuje stigma vůči lidem bez dokladů a otevírá dveře škodlivým politikám. Ve stejném duchu strana vyzývá „legální migranty, kteří žijí s námi, aby se stali součástí naší komunity tím, že se integrují“, což je paternalistický a represivní narativ, který podřizuje přístup k právům kulturní asimilaci a dobré vůli bílé většiny. Stejně jako ECR, EPP také slibuje podporu agentuře Frontex, a podporuje dohody se třetími zeměmi pro přesun žadatelů o azyl do „bezpečných” třetích zemí ve stylu kritizované dohody mezi Spojeným královstvím a Rwandou. EPP chce využít obchodní dohody, rozvojovou pomoc a vízovou politiku k přinucení třetích zemí usnadnit deportace. Prolínání migrace a bezpečnosti je patrné ve slibu posílit výměnu informací mezi protiteroristickými a migračními orgány.
Do klubu této skupiny patří zástupci a zástupkyně TOP 09 a KDU, jejichž program byl zmíněn již výše. Aktuálně sem spadá i Hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Přemýšlí ale o změně frakce a možná by po volbách skončilo v RENEW (viz níže).
STAN ve své migrační politice klade důraz na bezpečnost, humanitární přístup a integraci migrantů. I STAN se chce soustředit na ochranu vnějších hranic EU a rychlou návratovou politiku pro neregulérní migranty. Chce také spolupracovat se třetími zeměmi na prevenci neregulérní migrace a zlepšení podmínek v zemích původu migrantů. Podle STAN je ale potřeba „zajistit, aby byly naše hranice bezpečné, ale zároveň respektovat lidská práva.“ Je podle nich také potřeba rychlé a efektivní integrace těch, kteří v EU získají azyl, s cílem umožnit jim plnohodnotné zapojení do společnosti. Hnutí nicméně zastává názor, že neoprávněné žadatele a migranty bez povolení k pobytu bychom v ČR přijímat neměli.
Aliance liberálů a demokratů pro Evropu / Alliance of Liberals and Democrats for Europe (ALDE) – aktuálně součástí skupiny Obnova Evropy / RENEW EUROPE
V manifestu středopravicové a středové ALDE převažuje rámování migrace z perspektivy azylového řízení a uprchlictví. Na jednu stranu podporuje záchranné operace ve Středomoří a dává najevo, že porušování lidských práv na hranicích Evropy, by nemělo zůstat bez následků. Již však neupřesní, o jaké následky by mělo jít. Na druhou stranu, ALDE podporuje externalizaci ochrany hranic dohodami s třetími zeměmi s cílem „zastavit iregulární migraci“.
Aktuálně je členem této skupiny hnutí ANO Andreje Babiše. To ve svém programu rámuje téma migrace odmítnutím nedávno schváleného migračního paktu, který v několika bodech dezinterpretuje, byť v menší míře než třeba SPD. Na rozdíl od postoje skupiny ALDE, ANO přistupuje na rétoriku o „ilegálních migrantech“ a vágně vyzývá k dohodám s třetími zeměmi:
„Ilegální migraci musíme řešit mimo území Evropské unie dohodou s třetími zeměmi (zejména těmi na severu Afriky), pomocí lidem přímo v zasažených oblastech, bojem proti pašerákům lidí, jejichž lodě nesmějí vyplout, a také tím, že přestaneme podporovat různé neziskovky, které ve Středozemním moři fungují jako prodloužená ruka pašeráků.“
Kromě odlišné rétoriky zde oproti manifestu ALDE zcela schází byť jen zmínka o lidských právech migrantů a uprchlíků, což ovšem obecně odpovídá postoji, který ANO zastává již delší dobu. Zajímavé je, že ALDE je součástí skupiny RENEW EUROPE, která ve svých samostatných programových prioritách vyloženě varuje před populisty, kteří skrze témat migrace svou rétorikou přispívají k podněcování rasismu. Není možná divu, že pozice ANO ve frakci, kam by možná rády zamířily i další strany kandidující do Evropského parlamentu, je již nějakou dobu nejistá.
Edit: 21. června 2024 hnutí ANO oznámilo, že vystoupí z liberální frakce Renew Europe i z evropské strany ALDE.
Strana Evropských socialistů / Party of the European Socialists (PES)
PES (středolevice) se snaží vyvážit respektování lidských práv a kontrolu hranic. Na jedné straně slibuje zavést společný systém řízení migrace a azylu založený na „solidaritě a sdílené odpovědnosti“ a vyzývá k realizaci tzv. migračního paktu EU prostřednictvím přístupu „zakotveného v respektu k lidským právům a lidské důstojnosti“. Řada organizací ale tento pakt kritizuje za to, jak legalizuje a upevňuje četné porušování práv, přičemž poskytuje jen malý prostor pro lidská práva a lidskou důstojnost. PES také volá po spravedlivých migračních postupech, včetně práva na právní pomoc, „bezpečných a legálních cest“, respektování práva na azyl a ochranu a „humánních a důstojných podmínkách přijetí“. Strana se staví proti „jakékoliv formě externalizace hranic EU“ a dále slibuje nikdy nekriminalizovat humanitární pomoc a podporovat evropskou misi pro pátrání a záchranu ve Středozemním moři. Manifest nakonec zahrnuje rychlou zmínku o „inkluzivních politikách pracovního trhu“ a „silnějších inkluzivních politikách“. Zároveň PES vyzývá k tomu, aby rozhodnutí o návratu byla prováděna „efektivně“, což v unijním politickém žargonu často znamená „rychlé deportace“, a k posílení vnějších hranic EU.
V této skupině dříve byli poslanci a poslankyně České strany sociálně demokratické (ČSSD), dnes Sociální demokracie (SOCDEM). Ta ve svém programu téma migrace zmiňuje jen velmi stručně:
„Pokud jde o migraci, budeme klást hlavní důraz na integraci příchozích. Proto musí mít v otázce migrace hlavní slovo členské státy, jejichž občanů se přímo dotýká. EU musí zabránit zneužívání levné pracovní síly migrantů v rámci evropského pracovního trhu.”
Skupina Zelených a Evropské svobodné aliance / European Green Party (the Greens) a European Free Alliance (EFA)
Zelení v EP cílí na ukončení kriminalizace migrantů a humanitárních pracovníků na záchranných operacích. Jsou proti dohodám s třetími zeměmi, které by měly za cíl zastavit lidí mířící do Evropy. Vymezovali se proti novému paktu o migraci a azylu a volali po vytvoření „migračního kodexu“, který by umožnil poskytování víz pro sloučení rodiny a práci na různých úrovních kvalifikace. Volají také po spravedlnosti pro všechny pracovní migranty, uznání univerzálnosti pracovních práv a boji proti vykořisťování. Manifest této frakce dále vyzývá k zajištění dostupného všeobecného zdravotnictví a odstranění nerovností v oblasti zdraví, stejně jako k všeobecnému přístupu ke vzdělávání a péči v raném dětství pro všechny děti, „bez ohledu na jejich cestovní pas“. Je také jediným manifestem frakcí v EU Parlamentu, který vyjadřuje výslovnou podporu regionální kampani za legalizaci statusu lidí bez dokladů, kteří žijí dlouhodobě v EU.
V této frakci jsou aktuálně Pirátští europoslanci a europoslankyně a logicky by zde pravděpodobně zakotvili i Zelení. Oba programy těchto stran souzní s postoji této politické skupiny, která ve vztahu k migraci vychází z přístupu vnímajícím migraci skrze optiku dodržování práv. I v tomto případě jsou manifesty této frakce v lecčem odvážnější než programy stran na národní úrovni.
Česká pirátská strana (Piráti) zdůrazňuje „společné“ řešení migrace, aktivní řešení jejich příčin, ale i ochranu společné hranice. Jejich program se očividně snaží hledat kompromis. Najdeme zde apel na bezpečnost a přísnější kontroly, stejně jako zmínku o tom, že Piráti budou dbát na to, aby přístup k migrantům byl „v souladu se zásadami humanity“. Odmítají přerozdělování a kvóty, ale zároveň vidí jiné způsoby, jak „realizovat solidaritu“ při ochraně hranice. Poznámka, že Piráti „odmítají výzvy ke střílení lidí a potápění lodí“ smutně ilustruje, v jaké realitě žijeme. Taktéž se zasazují za jednotné podmínky pro pracovníky ze zahraničí.
„Systém pracovních povolení by měl být přehledný, rychlý a férový. Chceme zahraničním pracovníkům také umožnit co nejsnazší zapojení do běžného života a najít v Česku dlouhodobou perspektivu. Trváme ale na dodržování pracovně právních pravidel.“
Podobně přistupují k migraci i Zelení. I oni tvrdí, že v otázce migrace „potřebujeme celoevropskou spolupráci.“ Zdánlivě o něco větší důraz kladou na dodržování lidských práv a mezinárodního práva. Odmítají „stavění zdí, plotů, dohody s autoritářskými režimy nebo nechávání lidí na pospas smrti ve Středozemním moři.“ Kritizují současnou evropskou migrační politiku a nesouhlasí s tím, že nově dohodnutý balíček reforem bude fungovat. Plánují usilovat o jeho znovuotevření a zavedení jednoduchého, rychlého a důstojného azylového řízení. Zelení také zdůrazňují potřebu racionální diskuze o migraci a přiklání se k organizované migraci jako nezbytnosti pro řešení stárnoucí populace a zajištění dostatku pracovníků v Evropě, včetně veřejných služeb a zdravotnictví. Také se chtějí zasadit o rozšíření tzv. Modré karty EU a vzdělávání kvalifikovaných zahraničních pracovníků.
Další kandidující strany bohužel nelze s jistotou zařadit do konkrétních frakcí Europarlamentu. I jejich programy ovšem naleznete na stránkách Programů do voleb.
Evropské volby se konají 7. a 8. června 2024. Více informací o tom, jak volit, najdete ZDE.
