Evropa po volbách: očekávání ve vztahu k tématu migrace
Evropské volby v roce 2024 představují zásadní okamžik pro budoucnost migrační politiky. Situace na evropských hranicích je nadále kritická a výsledek těchto voleb by mohl mít hluboký dopad na životy milionů lidí.
Aktualizováno 21 června, 2024
V evropských volbách opět rezonovalo téma migrace. V ČR bylo jen málo kandidujících stran a uskupení, které by se k tématu migrace před volbami nevyjádřily. Přestože Česká republika řeší aktuálně i jiné a zásadní problémy, ukazuje se, že vzbuzování strachu z migrace je i nadále relativně jednoduchý způsob, jak získat volební hlasy.
Neexistují zatím moc dat o tom, do jaké míry téma migrace výsledky voleb ovlivnilo. Dle výzkumu agentury Median velká většina voličů deklaruje zájem, aby se europoslanci a europoslankyně tématu označenému šetřením jako “Migrační pakt, přistěhovalectví a ochrana hranic” v následujícím období věnovali. S tím, že by se Evropský parlament měl zaměřit na toto téma, rozhodně souhlasí nebo spíše souhlasí 84 % dotázaných. Co tedy bude dál? Jaký dopad budou mít výsledky voleb na evropskou migrační politiku?
Sekuritizace Evropy a ztráta solidarity
Lze předpokládat, že volební vítězství Evropské lidové strany (EPP) a nárůst krajně pravicových sil v Evropském parlamentu by mohly vést k nárůstu násilí na hranicích a deportacím migrantů. EPP např. dle PICUM plánuje navýšit rozpočet a ztrojnásobit počet zaměstnanců Frontexu. Toto je navzdory absenci významných institucionálních změn od doby, kdy byla tato agentura obviněna ze závažných porušování práv evropským protikorupčním orgánem OLAF a shledána spoluvinnou z porušování lidských práv ve Středomoří mezinárodní nevládní organizací Human Rights Watch. EPP se také chce zasadit o uzavření dohod s bezpečnými třetími zeměmi, po vzoru dohody Spojeného království a Rwandy a to bez ohledu na to, jak moc je toto rozhodnutí kritizované mezinárodní komunitou a lidskoprávními organizacemi. V České republice jsou součástí EPP strany TOP 09 a KDU a STAN.
Uskupení z části politického spektra nejvíce vpravo deklarují nespokojenost s aktuální podobou tzv. migračního paktu, který v zásadě kritizují jako málo přísný. Ohrazují se také např. proti mechanismu povinné solidarity se státy více zatíženými migrací. Podle PICUM by posílení těchto politických sil mohlo dále ohrozit práva uprchlíků a dalších migrantů a posílit opatření zaměřené na jejich vypuzování za hranice Evropy. Zároveň jejich zahraniční politika, taktéž zaměřená na sekuritizaci hranic a externalizaci jejich ochrany a azylového řízení do třetích zemí, dle PICUM podkopává hodnoty, bezpečnost, ale i směřování zahraniční politiky EU:
“Tento model, kdy se do třetích zemí, včetně autoritářských režimů, lijí miliony, aby udržely lidi mimo Evropu, se opakovaně ukázal jako zraňující a smrtící.”
Po volbách přišla reakce i od dalších občanských a lidskoprávních skupin, které se postavily za ochranu práv migrantů. EU Advocacy Officer Hussein Baoumi z Amnesty International očekává pokusy přijmout opatření, která by vedla k porušování práv migrantů a uprchlíků v Evropě například prostřednictvím zadržování, deportací, odmítáním práva na přístup k bydlení a zdravotní péči a odpíráním práva žádat o azyl dle mezinárodního práva.
Organizace jako PICUM a Amnesty International upozorňují na nutnost ochrany zranitelných skupin a na to, že se evropská politika v tomto směru musí zaměřit na konkrétní opatření, jak tuto ochranu zajišťovat.
Dopad na ženy a migrantky
Nové politické zastoupení Evropy může také významně ovlivnit situaci žen. Evropská ženská lobby (EWL) připomíná poslancům EP povinnost EU zajistit genderovou rovnost a vyzývá k jednotě při ochraně a prosazování práv žen. Prezidentka EWL Iliana Balabanova zdůrazňuje potřebu bdělosti a proaktivních opatření od všech zainteresovaných stran EU. EWL také volá po rovnoměrném zastoupení žen na vrcholných pozicích EU, jmenování komisaře/ky pro rovnost a zřízení konfigurační rady EU pro práva žen a genderovou rovnost.
Také Evropská síť migrantek (ENoMW) upozorňuje na znepokojivý dopad nedávných evropských voleb. Podle ní může nárůst krajně pravicových stran v EU negativně ovlivnit ženská práva. Tyto strany prosazují tradiční rodinné role, což ženám připisuje povinnost starat se o rodinu a omezuje jejich osobní ambice. Očekává také zpřísnění migračních politik a snížení podpory pro žadatele o azyl, což negativně ovlivní ženy-migrantky. Politika krajní pravice nejspíš povede k omezování veřejných služeb a zhoršování pracovních příležitostí pro ženy, čímž se prohloubí nerovnosti. Kromě toho podle ENoMW pravicový extremismus podrývá demokracii. Naproti tomu kritikou nešetří ani na adresu liberální levice, která podle ENoMW není schopna řešit systémové nerovnosti a ochranu žen před extrémními formami násilí, za které síť označuje prostituci nebo pornografii.
Mediální diskurz
Důležitým aspektem, který nelze přehlédnout, je vliv mediálního pokrytí a veřejného diskurzu na výsledky voleb. Média jako Reuters potvrdila, že ekonomika, migrace a válka byly hlavními tématy voleb. Vzhledem k tomu, že ve volbách úspěšné strany často patří k těm, které využívají strachu (ať již z migrace, rozšíření války či zákazu spalovacích motorů) k dosažení politického zisku, je nutné se mít na pozoru a dbát v souvislosti s těmito tématy zvýšené opatrnosti při konzumaci mediálního obsahu. Politická debata např. kolem migrace a práv menšin je totiž silně ovlivněna nejen skutečnými událostmi, ale také způsobem, jakým jsou tyto události prezentovány veřejnosti, či přímo dezinformacemi.
Co bude dál?
Zásadní je zde role občanské společnosti a aktivistických skupin, kteří nadále vytrvávají v boji za spravedlnost a lidská práva. Organizace, jako je PICUM, vyzývají k tomu, aby se lidé aktivně zapojovali do diskuzí a činili konkrétní kroky k ochraně práv migrantů a zranitelných skupin. Evropské volby 2024 mohou být totiž i katalyzátorem pro významné změny, pokud se občanská společnost dokáže sjednotit a efektivně mobilizovat k prosazování svých cílů. Iniciativa United Against Inhumanity situaci v interním newsletteru okomentovala výstižně:
„Evropské volby namalovaly pochmurný obraz pro ty, kteří trpí krutostí evropských hranic. Je to však také příležitost pro nás se sjednotit a pokračovat v boji, přesvědčivým a originálním způsobem, za více lidskosti na hranicích.“
Zatímco se totiž Evropa vypořádává s výsledky voleb, jsou na hranicích Evropy migranti házení pobřežními hlídkami do moře a necháváni na pospas smrti utonutím.
