“Krize bydlení” je sousloví, které se ve veřejném diskurzu objevuje stále častěji. Za posledních několik let nájmy v Praze vystoupaly na téměř stejnou nebo i úplně stejnou úroveň jako v západních velkoměstech, zatímco platy jsou stále výrazně nižší. Jak tato situace dopadá na uprchlíky a další migranty?
Aktualizováno 1 listopadu, 2024
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) v jedné ze svých posledních analýz zveřejnil výsledky srovnávání kvality života v dvanácti Evropských městech podobné velikosti jako Praha. (Další města byla: Budapešť, Vídeň, Stockholm, Milán, Amsterdam, Barcelona, Kodaň, Bukurešť, Mnichov, Varšava, Sofie, pozn. autorky). Mezi těmito městy se Praha stala absolutním vítězem v nedostupnosti bydlení. Tzn. lidé zde platí za bydlení nejvíce ze všech zkoumaných měst v poměru ke svým platům. Ve zkratce je tak situace velice náročná pro kohokoliv, kdo má třeba jen průměrný plat a bydlí sám.
Pro uprchlíky z Ukrajiny, ale i jiné migranty, je pak tato situace ještě náročnější. Nepotýkají se pouze s vysokou cenou za pronájem, ale i s faktem, že jim málokdo byt pronajmout chce. “Pocházíme z pohraničního města Černihiv. V České republice jsme více než 2 roky. Pořád ale bydlíme na ubytovně. Na Ukrajině jsem pracovala jako realitní makléřka. A nedávno jsem dostala nabídku pracovat pro realitní kancelář tady v Praze. Chceme zůstat v Čechách, hlavně kvůli synovi, protože si zaslouží normální život,” říká paní Naděžda, která je sama se svým synem a už přes rok a půl se snaží najít pronájem. Nájmy jsou tak vysoké, že se domluvila s kamarádkou a hledají ubytování spolu. Její kamarádka je také z Ukrajiny a také se synem. “Je s podivem, že nikoho nezajímá, jak budeme od září platit 18 tisíc za pokoj. A jak zaplatíme 15 000 korun za byt? A nevadí ani fakt, že sedmileté dítě žije jeden a půl roku vedle alkoholiků a narkomanů. Lidé se bojí kolem naší ubytovny projít, ale já tam bydlím se svým dítětem. A normální bydlení nám nikdo nechce pronajmout. Nerozumím tomu,” dodává paní Naděžda na adresu stavu ubytovny samotné.
Podle analýzy PAQ research 57 procent uprchlíků z Ukrajiny žije pod hranicí efektivní příjmové chudoby, kdy jsou nejvíce ohroženy rodiny s dětmi a senioři.
“Polovina domácností v příjmové chudobě má příjem z práce a 62 % pobírá HUD (humanitární dávka, pozn. autora). Chudobou trpí častěji ti, kdo nepracují, senioři a rodiče samoživitelé, kteří mají omezené možnosti pracovat. Z pracujících pak nejčastěji pracovníci ve službách a prodeji (56 % z nich).”
Oproti tomu chudoba ohrožuje 9-10 procent Čechů. Chudobou tedy netrpí pouze ti, kteří nepracují, ale i ti, kteří se snaží zapojit do pracovního procesu v České republice. Zde je pak samozřejmě nutné podotknout, že stále velké procento příchozích pracuje pod svojí kvalifikaci, což také ovlivňuje výši jejich příjmů. Nedostatek příjmů je zásadní pro to, zda si rodina nebo jednotlivec bude moci dovolit hledat nájemní bydlení. V mnoha případech tak lidé zůstávají na ubytovnách, které ale samy o sobě nejsou nutně levnější než bydlení v nájmu, jak jsme již psali v našem dřívějším článku. Po zaplacení všeho, co musí zaplatit, se svými příjmy hospodaří lidé na ubytovnách často s částkou nižší než existenční minimum. To je, dle definice MPSV, minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
Paní Julii je 72 let a pochází Luhansku. Hned na úvod našeho setkání vyjadřuje velký dík České republice, že jí a ostatním uprchlíkům pomáhá.
“Ti, co mohli odjet a mají se kam vrátit a mají peníze, aby mohli žít na Ukrajině, se už vrátili. Já jsem z Luhansku a abych se dostala domu, tak musím přes Moskvu. Když člověk jede do okupovaných oblastí, tak se prochází přísnou kontrolou. Policie si může vzít telefony a prozkoumávají zprávy a veškerou komunikaci a je také potřeba policii zaplatit. Celková cesta tam je kolem 1000 eur, ale také ho mohou kdykoliv vrátit. Dcera žije pořád tam a už rok skoro nevychází z domu. Kdykoliv se může něco stát.”
Paní Julia tady nezůstává, protože by chtěla, ale protože nemůže odjet. Žije v ČR sama a bez možnosti, že by jí dcera z Ukrajiny mohla pomoci. Od svého příjezdu do Prahy bydlí na ubytovně. Kromě nesnesitelně náročné situaci kvůli své dceři bude muset od září řešit ještě i to, že v podstatě nebude mít peníze na zaplacení ubytování ani na ubytovně. V jejím případě budou příjmy 10 480 korun a za bydlení zaplatí 9300 korun a měsíčně ji tak zbyde 1180 korun, což není ani polovina existenčního minima.
V případě ukrajinských uprchlíků došlo stávající úpravou k reálnému propadu příjmů a další prekarizaci jejich už tak těžké situace, kdy nemají přístup do systému státní sociální podpory. Pro srovnání, občan České republiky, který se ocitne v obdobné situaci může žádat o několik různých dávek.
Této situaci šlo předejít. Úpravy zákonu Lex Ukrajina, které tuto situaci předvídaly a mohly by tak pomoci těm, kteří jsou nyní na hranici těžko představitelné chudoby, bohužel nebyly MPSV zohledněny. Aktuálně přijatá podoba naopak podmínky zpřísnila.
To, že Praha je čím dál tím nedostupnější je jedna věc, ale že se s tím nic nedělá, je věc druhá. Byty se sice neustále staví nové, ale pořád to nestačí a hlavně se pak prodávají nebo pronajímají za cenu, kterou si může dovolit jen málokdo. A když se k tomu přidá neochota Čechů pronajímat byty migrantům, tak ti se pak ocitají v pasti. Spoléhat tak musí buď na ojedinělé případy toho, kdy jsou pronajímatelé otevřeni pronajmutí bytu migrantům a migrantkám, nebo na štěstí.
“Pronajímám byt mladému páru z Ukrajiny. Dokonce jsem jim hned skoro na začátku prodloužila smlouvu do roku 2027, aby si Jurij (nájemce, pozn. autorky) mohl zažádat o trvalý pobyt v Čechách. Bez toho by to bylo problematické, nebo i nemožné. Nejistota pobytu by pak ale také znamenala větší nejistotu v práci. Je to začarovaný kruh. Nemůžu si na ně jako nájemce stěžovat, platí včas, komunikace je jednoduchá – velice rychle se naučili česky, a o byt se dobře starají,” říká Marie, která pronajímá dva byty. Jeden mladému ukrajinskému páru a druhý seniorům, kteří jsou také skupinou lidí s většími problémy si najít pronájem.
Pro některé z uprchlíků a dalších migrantů by snad mohlo být řešením, stejně jako pro ostatní Pražany, se z Prahy odstěhovat. Ne všichni mají v Praze vazby, ne všichni chtějí žít ve velkoměstě a ceny bydlení jsou mimo Prahu pořád nižší, jak ukazuje interaktivní cenová mapa ministerstva financí. Pro velkou část to ovšem možnost není, protože mají děti, které chodí v metropoli do školek a škol, nebo mají zdravotní problémy a v Praze mají své lékaře, za kterými pravidelně dochází. S odchodem mimo hlavní město také přichází otázka, zda si všichni, kdo chtějí odejít z Prahy, budou schopni najít v novém bydlišti adekvátní zaměstnání.
A je samozřejmě na zvážení, jestli tento stav je to systémové nastavení, které by Praha chtěla nabídnout. Pokud tedy nechceme, aby se chudí a chudší z města vystěhovali a “udělali” místo těm, kteří mohou zaplatit.
Chtělo by se říci, že se na bydlení stojí fronty, jako za bývalého režimu na banány. Nejde jenom o to, že je málo nájemních bytů, které by si lidé mohli dovolit platit, ale i o to, že je málo ubytoven, které by provozovaly městské části a měly nad nimi kontrolu. To by způsobilo, že by ceny bydlení v nich mohly být více regulované.
Příkladem ubytovny, která je provozovaná městskou částí je například ubytovna v Horních Měcholupech, kde jsou ceny nižší, ale kde samozřejmě nemají žádné volné kapacity. Nejlevnějším ubytováním v Praze by pak byla Kolej Hostivař, kde lůžko stojí 4300 korun, ale kde opět nemají žádné volné místo. Částečným řešením situace by pak určitě bylo, aby takových ubytoven bylo více a samozřejmě, aby také měly dostatečnou kapacitu a byly vhodné pro ubytovávání matek s dětmi. To je totiž jeden z dalších problémů, které uprchlice musí řešit. Ne všechny ubytovny jsou uzpůsobené pro potřeby matek s dětmi a hlavně pak na pobyt samotných dětí. Často se stává i to, že mohou ubytovat matku, ale už ne dítě. A když se podaří nějaké místo najít, tak ani tak to nezaručuje vhodné prostředí pro dítě, jak popisuje paní Naděžda výše.
Ubytovna za 4000 korun na měsíc je ale velkou výjimkou. Většina ubytoven se pohybuje kolem 7000 korun za lůžko na dvoulůžkovém pokoji, někdy ale cena vystoupá i na 10 500 korun. Problém nastává i v momentě, pokud ubytování hledá člověk s postižením. Bezbariérové ubytovny téměř neexistují.
Neziskové organizace jako je právě SIMI nebo Organizace pro pomoc uprchlíkům dlouhodobě upozorňují na problémy s bydlením, které uprchlíci mají. Ať už se jedná o nehygienické podmínky v některých ubytovnách, vysoké ceny za místo na pokoji, nebo pak při přechodu do nájemního bydlení. Mnozí si už nájemní bydlení našli, pro mnohé to ale stále není možné kvůli vysokým cenám.
Vysoké ceny a nákladné vstupní výdaje může jednorázově řešit podpora, kterou nabízí organizace Arcidiecézní charita Praha přes Azylový, migrační a integrační fond (AMIF). Tímto způsobem je možné v jednotlivých případech lidem pomoci se zaplacením kauce, prvního nájmu nebo provizi realitní kanceláři za zprostředkování pronájmu.
Krize bydlení se v Praze i v jiných místech ČR nadále zhoršuje a nezdá se, že bychom se jí v dohledné době zbavili. Jak jsme ukázali, pobyt uprchlíků z Ukrajiny a dalších migrantů ovlivňuje velmi specifickým způsobem. Situace, ve které se tito lidé ocitají je v současné době (léto 2024) náročná a nejistá. Nedostatek dostupného a adekvátního bydlení, včetně ubytoven, které by uspokojily potřeby všech svých obyvatel, tuto situaci dále komplikují. I když existují programy na jednorázovou pomoc, nestačí to na dlouhodobé řešení systémového problému. Potřebujeme širší podporu a zvýšení kapacit bydlení, abychom všichni mohli žít důstojně a s jistotou. Zajištění vhodného bydlení není jen otázkou základní potřeby, ale také klíčovým krokem k integraci a stabilnímu životu v české společnosti.
(Všechna jména byla změněna.)
Článek vznikl v rámci projektu Učíme se spolu 2024, který realizuje Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s. za finanční podpory Magistrátu hl. m. Prahy.
Podle jednoho z pozměňovacích návrhů k Lex Ukrajina 7 by se Rusové žádající o české občanství museli nejdřív vzdát toho ruského. Cílem má být reakce na bezpečnostní riziko, které mají ruští občané pobývající na území ČR představovat. Je ale nasnadě se ptát, nakolik opatření přispěje ke zvýšení bezpečnosti ČR a nakolik pouze zkomplikuje život potenciálně všem Rusům v ČR, kteří se v nejednom případě staví proti putinovskému režimu.
Na začátku tohoto měsíce byla vládou ČR schválena upravená podoba Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030. Tým Odboru rovnosti žen a mužů na aktualizaci Strategie pracoval více než rok. Prostřednictvím veřejných konzultací, expertních kulatých stolů a meziresortního připomínkového řízení se na ní podíleli zástupkyně a zástupci veřejné správy, akademického a neziskového sektoru nebo byznysu. Sdružení pro integraci a migraci se podílelo na velké části těchto aktivit. Co nového Strategie přinese?
Tři roky uplynuly od dramatické evakuace afghánských spolupracovníků české armády z Kábulu, která proběhla na poslední chvíli pod tlakem rychle se měnící situace v zemi. Česká republika tehdy přijala desítky tlumočníků a jejich rodin, kteří byli v ohrožení života kvůli spolupráci s českými ozbrojenými silami. Někteří tlumočníci se ale do evakuačních letů nedostali. Ohlížíme se za touto dramatickou situací a doplňujeme o informaci, jak se rodinám tlumočníků daří dnes.
“Krize bydlení” je sousloví, které se ve veřejném diskurzu objevuje stále častěji. Za posledních několik let nájmy v Praze vystoupaly na téměř stejnou nebo i úplně stejnou úroveň jako v západních velkoměstech, zatímco platy jsou stále výrazně nižší. Jak tato situace dopadá na uprchlíky a další migranty?
České školství čelí rostoucí potřebě podpory duševního zdraví, zejména u dětí zasažených válečným konfliktem. Zatímco u českých dětí trpí psychickými problémy jedno z osmi, mezi ukrajinskými dětmi s dočasnou ochranou je to každé druhé dítě. Tento článek se zaměřuje na důležitost integrace těchto dětí do českých škol, roli ukrajinských asistentů pedagoga a výzvy, které čekají školy po ukončení jejich financování.
Nedostatečná jazyková podpora pro žáky s odlišným mateřským jazykem v českých školách vážně ohrožuje jejich integraci a vzdělávání. Nové průzkumy odhalují, že mnoho těchto dětí nemá přístup k nezbytné výuce češtiny, což zhoršuje jejich šance na úspěšné začlenění do školního kolektivu i širší společnosti.
Opevněné hranice EU s Běloruskem se staly smrtící pastí pro stovky uprchlíků a dalších migrantů, kteří zde za nelidských podmínek uvízli. Nový report dokumentuje úmrtí ke kterým na východní hranici EU došlo a kritizuje pokračující porušování lidských práv, k němuž nadále dochází za tichého přihlížení evropských zemí.
Nájemná práce v domácnostech je často přehlížená oblast, zejména ve střední a východní Evropě (CEE). Je to ale práce jako každá jiná, a proto musí pracovnicím/íkům přinášet i stejné jistoty.
Neziskové organizace dlouhodobě upozorňují na to, že je v Česku stále velký počet nescholarizovaných žáků, z velké části se jedná o žáky s migrační zkušeností. Například organizace Meta odhaduje počet nescholarizovaných žáků-cizinců až na 14 tisíc, jedná se ale pouze o odhad vypočítaný z dostupných dat MŠMT a MV ČR. Podle statistického odhadu PAQ Research se jedná z velké části o žáky s dočasnou ochranou z Ukrajiny.
Ubytovny se staly dočasným domovem pro mnoho ukrajinských uprchlíků, kteří se potýkají s problémy při hledání nájemního bydlení. Tento článek zkoumá současné podmínky života na ubytovnách a výzvy, kterým obyvatelé čelí, včetně vysokých nákladů a nedostatku volných míst.
Jen před pár dny v Česku skončil školní rok 2023/2024.V SIMI jsme se rozhodli za ním ohlédnout, abychom se podívali na to, jak se českému vzdělávacímu systému daří integrovat žáky s odlišným mateřským jazykem. Nyní se tak budeme věnovat zhodnocení současné situace a výzvám do budoucnosti.
Evropské volby v roce 2024 představují zásadní okamžik pro budoucnost migrační politiky. Situace na evropských hranicích je nadále kritická a výsledek těchto voleb by mohl mít hluboký dopad na životy milionů lidí.
Téma migrace rezonuje evropskými volbami. Pokoušíme se přinést přehled toho, jak se toto téma propisuje do programů jednotlivých stran ČR a jak koresponduje s přístupem frakcí, do kterých jejich europoslanci a europoslankyně spadají, nebo by spadali v případě zvolení.
Evropský institut pro genderovou rovnost (EIGE) se v jedné ze svých posledních zpráv zaměřil na problematiku ekonomického násilí. Prezentuje důležitá data a praktická doporučení pro ochranu žen, včetně migrantek a uprchlic, zakoušejících tuto mnohdy na první pohled neviditelnou formu násilí. Jak může EU a její členské státy podpořit potírání ekonomického násilí a jak lépe chránit oběti?
Senát začátkem roku 2024 po zhruba sedmi hodinách jednání neschválil Istanbulskou úmluvu. Hledání cesty k lepší ochraně proti genderovému násilí ale pokračuje.
Přinášíme stručný přehled několika oblastí integrace ukrajinských uprchlíků v ČR na základě aktuálních dat.
V dubnu 2024 prošlo Evropským parlamentem hned několik legislativních opatření, která se dotknou životů neregulérních migrantů a migrantek. Jako členové sítě PICUM přinášíme rozšířený překlad jejich shrnutí.
Samosprávy a jednotlivý aktéři na lokální úrovni hrají v realizaci integrace důležitou roli a jsou pro její úspěch nepostradatelní. Jsou s migranty v blízkém kontaktu, mají lepší přehled o jejich potřebách, konkrétní opatření pak mohou nastavovat flexibilněji a adresněji než stát, jemuž navíc mohou přinášet cenné podněty z „terénu“. Jak to funguje v praxi si můžeme ukázat na příkladu MČ Praha 3.
Ve středu 10. 4. 2024 schválil Evropský parlament tzv. pakt o migraci a azylu – kontroverzní balíček devíti opatření, které mají být reformou společné evropské migrační a azylové politiky.
V posledních letech se Česká republika potýká s rostoucími výzvami v oblasti pracovní migrace, které zintenzivnila nedávná válka na Ukrajině. Články a analýzy na naší webové stránce naznačují, že uprchlíci a migranti čelí na českém trhu práce značným nerovnostem a porušování pracovních práv, zejména v agenturním zaměstnávání. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný a je naléhavě potřeba zlepšit regulace a posílení ochrany práv migrantů.
Během září 2023 Odbor rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády České republiky spustil první aktualizaci Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2023. Součástí byla veřejná konzultace v podobě online formuláře a navazující kulaté stoly ke konkrétním kapitolám Strategie.
Migrační konsorcium uspořádalo 20. února 2024 tiskovou konferenci, aby reflektovalo dva roky integrace ukrajinských uprchlíků z pohledu nevládních organizací.
Lidskoprávní organizace napříč Evropou volají v kampani Stop the Inhumanity at Europe’s Borders po zastavení nelidského zacházení s uprchlíky, žadateli o azyl a dalšími migranty na hranicích Evropy.
Zástupci Evropské komise, Evropské rady a Evropského parlamentu se v prosinci po dlouhém procesu většinově shodli na podobě tzv. migračního paktu. Ačkoliv jednání ještě nejsou zcela u konce a pakt musí projít ještě jedním kolem schvalování, došlo nejspíš k finální dohodě.
V několika středoevropských zemích opět zavádějí dočasné hranicní kontroly kvůli nárůstu migrace na tzv. balkánské trase. Ředitelka SIMI Magda Faltová v rozhovoru pro Český Rozhlas upozorňuje, že tyto kontroly mohou být spíše politickým gestem než efektivním řešením. Místo toho by měla Evropa hledat legální cesty migrace a snaha by měla být zaměřena na větší ochranu a humanizaci migračního systému.
Červnové šetření PAQ Research přináší data k situaci ukrajinských uprchlíků s ohledem na vzdělávání dětí, jejich volnočasové aktivity a znalost češtiny.
Přinášíme stručný přehled mediálního pokrytí očekáváných dopadů novely Lex Ukrajina 5, zejména s ohledem na téma ubytování.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM Christian Kvorning Lassen se v podcastu Evropa zblízka shodují na tom, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny je politiky vnímáno jako výjimečná situace. Jeho dopad na debatu o evropské migrační a azylové politice dle expertů patrně nebude valný. Státy EU stále uplatňují dvojí metr k uprchlíkům a soustředí se převážně téma sekuritizace a na restriktivní opatření.
Ve středu 19. 4. 2023 byla Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválena vládní novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Migrační konsorcium se zapojilo do připomínkového řízení a k novele uplatnilo své připomínky. V rámci vypořádání jsme byli v mnoha bodech úspěšní a několik našich připomínek bylo akceptováno. Zásadním úspěchem bylo zejména vypuštění institutu „řízení v případě zvláštní situace“, jehož zavedení bylo původně v novele navrhováno a jehož přijetí by znamenalo zcela zásadní omezení procesních práv žadatelů o mezinárodní ochranu.
Marin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům) v přehledném analytickém článku pro Deník Referendum shrnuje azylovou politiku EU, která dbá více na ochranu vnějších hranic než na respekt k lidským právům.
Expertka na vzdělávání Marie Leopoldová (SIMI) ve stručném článku shrnuje nejdůležitější poznatky o situaci žáků z Ukrajiny, kteří v roce 2022 začali v ČR chodit do základní školy.
Rok 2022 byl pro Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) třicátým rokem existence. Vlivem přichodu uprchlíků z Ukrajiny byl také dost možná rokem nejnáročnějším. I proto se vyplatí se za ním ohlédnout. Z toho důvodu přinášíme stručný statistický factsheet, nabízející přehled o jednotlivých aktivitách SIMI v číslech a datech.
V listopadu zveřejnilo Forum 2000 ve spolupráci s European Programme for Integration and Migration (EPIM) nový policy brief. Zaměřuje se na aktuální téma regionu střední Evropy: podporu uprchlíků z Ukrajiny. Přinášíme jeho krátké shrnutí.
Konsorcium NNO pracujících s migranty vydalo připomínky k návrhu změn v tzv. Lex Ukrajina. Aktuální novela má prodloužit možnost zažádat o dočasnou ochranu až do konce března 2024. Návrh však má významné limity.
Konsorcium bylo vyzváno ministrem vnitra, aby připomínkovalo Lex Ukrajina IV. Připomínky k novele byly vypořádány a míří teď na legislativní radu Vlády a poté na Vládu.
V reakci na mimořádné jednání ministrů vnitra k migraci, které se odehrálo 25. listopadu 2022 v Bruselu, byla hostkou Dvaceti minut Radiožurnálu ředitelka SIMI Magda Faltová. Řeč byla o řešení tématu migrace na celoevropské úrovni a o řadě dílčích témat, která v souvislostí se současnou migrační situací rezonují mediálním prostorem.
Na základě článku na iRozhlas.cz přinášíme stručné shrnutí diskuse o udílení azylu Rusům prchajícím před mobilizací.
Společnost PAQ Research zveřejnila nová data k výzkumu pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení.
Martin Rozumek (OPU) pro ČRo Plus komentuje plány EU zaměřit se na státy západního Balkánu, aby sladily vízovou politiku se státy sedmadvacítky ve vztahu k aktuální situací s příchodem Syrských uprchlíků.
Přes Česko procházely v minulých týdnech stovky uprchlíků převážně ze Sýrie. Mediální pozdvižení ale nevyvolávala těžká situace těch, kteří přečkávali noc v parku před pražským hlavním nádražím, ale zavedení kontrol na hranicí se Slovenskem. Situaci 27. 9. 2022 pro ČT24 komentoval Martin Rozumek (OPU).
Migrační konsorcium sepsalo na základě dat z terénu doporučení pro změny v systému vydávání humanitární dávky (HuD) pro držitele dočasné ochrany. Doporučení se týkají zejména aplikace, která je k podávání žádostí určena.
Martin Rozumek (OPU) hodnotí ve svém stručném komentáři pro Deník Referendum výsledky šetření MPSV o situaci ukrajinských uprchlíků a rozebírá limity vládního přístupu k nastavení integračních politik.
Martina Křížková v sérii článků na Deníku Referendum popisuje vykořisťování vietnamských pracovníků ve firmě Vodňanská drůběž, spadající do koncernu Agrofert.
Nevládní organizace pracující s migranty se již od samého začátku války na Ukrajině významně zapojily do pomoci ukrajinským uprchlíkům. I po čtvrt roce je jejich stále pokračují v poskytování pomoci a v některých oblastech za vypětí sil nadále suplují roli státu. Zároveň stát nevyužívá v dostatečné míře jejich expertízy a know-how v rámci práce s nově příchozími a nastavování nových politik. Proto se organizace Migračního konsorcia rozhodly odhadnout přibližný rozsah této pomoci a dát najevo, že jejich expertiza a role při práci s nově příchozími by měla být zohledněna při tvorbě politik.
Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí v tiskové zprávě s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků.
Od začátku invaze ruské armády na Ukrajinu uprchlo před válečným konfliktem již přes 14 milionů lidí, z toho přes 6 miliónů překročilo hranici do dalších zemí. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, kdo tvoří většinu z uprchlíků z Ukrajiny a kde jsou nejvíce koncentrováni, odpovídá náš datový factsheet.
Vydáváme stručný factsheet věnující se datům o Ukrajincích žijících v ČR a ve světě.
Na konci roku 2021 vydala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zprávu shrnující hlavní současné trendy v mezinárodní migraci, včetně dopadů globální pandemie Covid-19.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) v rozhovoru pro server A2larm shrnuje situaci na polsko-běloruské hranici.
Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) a Liga za ľudská práva v otevřeném dopisu žádají Polsko, aby předešlo dalším tragédiím a poskytlo pomoc, ochranu a přístup k azylovému řízení lidem, kteří na hranici uvízli.
Novorozenci budou mít nově přístup do veřejného zdravotního pojištění, zhorší se ovšem postavení osob bez státní příslušnosti a některých rodinných příslušníků občanů ČR a EU. Nadále se zhoršují podmínky pro cizince s komerčním zdravotním pojištěním.
Počet migrantů včetně zahraničních pracovníků v České republice v posledním desetiletí rostl a ani dopady pandemické situace v roce 2020 tento trend příliš nezvrátily. Vlivem dělení migrantů na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí jsou mezi těmito dvěma skupinami patrné významné rozdíly z hlediska jejich migračních a integračních strategií.
Otázka sběru, dostupnosti a využití dat o migraci, migrantech a různých aspektech jejich života v České republice je velmi komplexním tématem. Statistické údaje jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, díky nimž jsme alespoň do nějaké míry popsat a uchopit, jakou podobu migrace a integrace migrantů v České republice má.