Nová migrační politika Donalda Trumpa: shrnutí vybraných opatření a jejich dopadů
V lednu 2025 prezident Donald Trump podepsal sérii výkonných nařízení a směrnic zaměřených na úpravu stávajících migračních politik Spojených států. Tato opatření jsou prezentována jako tvrdý zásah do současného systému, motivované snahou zakročit zejména proti migrantům pobývajícím na území bez dokumentů. Trumpovy kroky vyvolaly významnou debatu, právní výzvy a kritiku ze strany občanské společnosti v USA i mimo ně. Přinášíme stručné shrnutí vybraných opatření a odezvy na Trumpův postup v Evropě.
Aktualizováno 14 března, 2025
Výkonná nařízení a politické iniciativy
Jedním z výkonných nařízení vydaných Trumpem je i to nazvané „Ochrana amerického lidu před invazí“.
V něm a návazných nařízeních prezident vyhlašuje stav nouze na jižní hranici s Mexikem, s odkazem na „invazi“ migrantů a trestnou činnost, kterou údajně tito lidé na území USA činí. Prostřednictvím vyhlášení stavu nouze se nová administrativa snaží efektivněji přesměrovat prostředky Ministerstva obrany na bezpečnost hranic a infrastrukturní projekty, obcházejíc tradiční proces schvalování Kongresem. Další výkonné nařízení “Zaručení ochrany států proti invazi” pozastavuje nárok na vstup na území, čímž omezuje právo žádat o azyl pro migranty, kteří se “podílejí na invazi”. Nejednoznačné vymezení toho, kdo do této kategorie spadá, může být velmi snadno zneužitelné a snižuje možnosti ochrany. Kromě omezení možnosti žádat o azyl by mohla nová pravidla ohrozit i možnosti poskytnutí potřebné podpory nezletilým bez doprovodu, obětem obchodování s lidmi a dalším skupiny. Nutností “zastavit invazi” je opodstatňováno i rozšíření detenčních kapacit na nechvalně proslulé námořní základně Guantánamo. Přestože Trumpova administrativa operuje s pojmem “invaze”, počty nově příchozích do USA jsou aktuálně nižší než, když Trump poprvé odcházel z Bílého domu v roce 2020.
Další médii hojně probírané nařízení se snaží ukončit právo na občanství u dětí narozených v USA rodičům, kteří sami nejsou občany. Tento krok zpochybňuje 14. dodatek Ústavy USA, který garantuje občanství všem osobám narozeným na americké půdě. Díky tomu by například Kamala Harris nebo manželka nového viceprezidenta J. D. Vance neměly nárok na americké občanství. Opět se zde však operuje s představou lidí, kteří přicházejí do USA „nelegálně“ a jejich potomci pak mohou těžit z práva garantovaného 14. dodatkem. Právní odborníci upozorňují na to, že nařízení nemá žádný právní základ a očekávají, že bude čelit právním výzvám a pravděpodobně bude přezkoumáno Nejvyšším soudem. Již nyní byl zablokován některými federálními soudy.
Vymáhání opatření
Administrativa deklaruje také zvýšené snahy o realizaci deportací, kterými s Donald Trump oháněl již ve volební kampani. Federální orgány zveřejnily, že během posledního lednového víkendu zatkly stovky osob. Jednalo se zejména o osoby zajištěné již za administrativy předchozího prezidenta Joa Bidena. Tyto operace, koordinované napříč federálním agenturami, se zaměřily na jednotlivce označené jako „potenciálně nebezpeční kriminální cizinci“. Nová nařízení rozšiřují, na koho se vztahují hromadné deportace, čímž ohrožují plošně všechny migrantky a migranty bez právního statusu, včetně těch, kteří by mohli mít nárok na legalizaci svého pobytu v zemi.
Přetrvávají obavy, že opatření bude dopadat na ty, kteří přišli do USA jako děti bez dokladů (tzv. Dreamers), veterány nebo klíčové pracovníky firem, kteří přispívají americké společnosti a jsou součástí lokálních komunit. Trumpova administrativa zároveň posiluje pravomoci místních úřadů, což může dle některých analýz vést ke zvýšené míře rasového profilování.
Trumpova administrativa odstranila omezení, která dříve limitovala činnost Imigračního a celního úřadu (ICE) na konkrétních místech, jako jsou školy a nemocnice. Rovněž bylo autorizováno využití vojenských letadel pro deportace. Nová pravidla daná výkonnými nařízeními také neberou v potaz ochranu nezletilých bez doprovodu, obětí obchodování s lidmi a dalších zranitelných skupin.
Veřejné demonstrace a vyjádření lidskoprávních organizací reagují na zintenzivnění opatření. Kritici tvrdí, že přístup administrativy podkopává občanské svobody a cílí na zranitelné komunity. Místní představitelé v různých městech vyjádřili obavy z dopadů na komunity migrantů a možného narušení důvěry mezi obyvateli a orgány činnými v trestním řízení.
Byť někteří komentátoři zdůrazňují, že Trumpovy kroky jsou hlavně show pro jeho voliče. Například v případě deportací se nejedná o zásadní změnu kurzu, protože i předchozí administrativa byla v tomto ohledu poměrně striktní. Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) zmiňuje pro Český rozhlas, že si deportace většího rozsahu a např. z vnitrozemí Spojených států, ani nedovede představit. Dodává: “Myslím, že je sice možné prodloužit zeď na hranici s Mexikem, je možné tam postavit vojáky. Ale charakter americké společnosti jako imigrační bude pokračovat.” NBC News zmíňují, že Trumpem slibované “masové deportace” neprobíhají zhruba měsíc od nástupu do úřadu dle jeho představ. Lze tedy očekávat snahy najít cestu, jak těmto slibům dostát, nebo najít způsob jak minimálně aktuální situaci prezentovat jako úspěch.
Dopady mimo USA
Trumpova migrační politika má dopady nejen na území Spojených států, a to jak v oblasti humanitární pomoci, tak v mezinárodních vztazích. Jedním z nejvýraznějších kroků bylo pozastavení financování rozvojové a humanitární pomoci prostřednictvím agentury USAID na dobu 90 dní. Tento krok zasáhl nejen klíčové regiony, jako je Střední Amerika, ale také evropské partnery včetně českých nevládních organizací.
Například Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) a Ženský vzdělávací ústav Brno (Vesna) byly informovány, že jejich projekty financované z amerických zdrojů musí být okamžitě pozastaveny. V obou případech jde o aktivity na pomoc ukrajinským uprchlíkům v Česku. „Dostali jsme v pondělí dopis od dvou donorů – Mezinárodní organizace pro migraci a Evropské sítě lidí bez státní příslušnosti –, že máme okamžitě zastavit veškeré aktivity na projektech,“ říká pro DeníkN ředitel OPU Martin Rozumek.
Ale nejde jen o finance. I kroky Trumpovy administrativy cílící zejména na jižní hranici USA (zmíněné výše), mohou mít na Evropu dopady. Podle zprávy ICMPD Migration Outlook 2025, vydané ještě před nástupem Trumpa do úřadu, se očekává, že restriktivní migrační politiky USA mohou mít rozsáhlejší dopad na globální migrační toky. Například regiony Latinské Ameriky, které byly dosud závislé na remitencích od svých občanů pracujících v USA, mohou čelit ekonomickým problémům v důsledku masových deportací. To by mohlo vést k tomu, že více a více lidí bude preferovat Evropu jako svou cílovou destinaci.
Trumpův postup ve vztahu k migraci nevyvolal výrazné reakce evropských politiků. Vzhledem k rychlému tempu, jakým nová americká administrativa představuje výkonná opatření, se pozornost logicky soustředí spíše na Trumpův postoj k clům či válce na Ukrajině. Přestože se migrační situace v Evropě výrazně liší od té v USA, Trumpova politika odráží trendy, které jsou patrné i v evropském kontextu. Důraz na ochranu vnějších hranic, přísnější kontroly a externalizaci jsou již dlouhodobě součástí evropské migrační politiky. Trumpova opatření tak lze interpretovat jako další útok na právo na azyl, se kterými se v současnosti setkáváme i v EU – například v Polsku nebo v nedávné době i v Německu.
Bez ohledu na to, jak jednotlivé kroky dopadnou a jak ovlivní životy Američanů i migrantek a migrantů pobývajících a přicházejících do USA, představují další příklad dehumanizace migrantek a migrantů a využití tématu migrace pro dosahování politických cílů.
